Urna jako vzpomínka
Schránka pro tělo duši a vzpomínky
Otázky, na které nelze odpovědět,
prázdnota, jíž nelze zaplnit,
stav,který nelze změnit.
Schránka na vzpomínky, jak jí nazýváme, nedokáže odvrátit tuto bolestnou realitu, ale může jí zmírnit a je důkazem, že urna nemusí obsahovat jen popel. Prstýnek, brýle, plnící pero, dýmka, dopisy….
Věci, kterých se milovaná osoba mnoho let dotýkala, “věci” - němí svědkové ubíhajícího času,na kterých nesmazatelně zůstávají stopy jež jsou důkazem, že ON - ONA tady byli a svým ojedinělým způsobem stále jsou…
Nebudeme se hledat…
…až jednou vrátíme se tam
Odkud jsme přišli sami
Budu tam sama
Budeš tam sám…?
…až jednou budem tam co tuším
Jaké to bude políbení
Které mi dáš
Které ti dám…?
Budeme slyšet
vidět
cítit
Bez očí
uší
Bez těla?
To budu zase nesmělá?
A jak tě najdu?
Těžko chápu
Když nekonečno nemá mapu…
Pomoz mi prosím já zas tápu
Neboj se
Myslím že to vím
Tam kdesi on už na nás čeká
Hledat se nikde nebudem
Ty budeš se mnou
Já zas s tebou
Stanem se melodií jen
Budem se vznášet jako světlo
Jako tma v nocíchuléhat
Chichotat se jako hvězdy
Když nebudeš zas chtít jít spát
Budeš tam štastná mezi všemi
Které jsi tehdy milovala
Budeš se houpat v síti něhy
Jak sis to na zemi vždy přála…